erb města Kutná Hora

 

série 2, kolo 5

 

vstupní portál kláštera sv. Voršily

Vstup do kláštera řádu sv. Voršily

série 2, kolo 4

 

 

Voršilský klášter v Kutné Hoře založily v roce 1709 sestry Eleonora a Maxmiliana z Trautannsdorf-Weisbergu. Klášterní komplex navrhl Kilián Ignác Dientzenhofer jako pětiúhelník s chrámem uprostřed. Stavba byla realizována bohužel pouze částečně. Stavba probíhala od roku 1735 do roku 1749. První řeholnice však přišly do Kutné Hory již v roce 1712 a začaly naplňovat poslání řádu, kterým je výchova a vzdělávání dívek. Do kláštera se přesunuly až v roce 1743. V roce 1750 klášter navštívila Marie Terezie. V roce 1948 činnost konventu skončila. 28. září 1950 byly sestry násilím odvedeny do internačního tábora v Broumově. Klášter pak patřil Ministerstvu vnitra sloužil také jako archiv. Po roce 1989 byl klášter opět navrácen řádu a od roku 1993 zde funguje Církevní gymnázium.

detail původního pilíře kutnohorské radnice

Pilíř ze středověké kutnohorské radnice

série 2, kolo 3

 

Pilíř dle tradice pochází z původní kutnohorské radnice. Pochází z huti Matyáše Rejska, který v době stavby radnice (1499-1510) pracoval na chrámu sv. Barbory a dalších stavbách.
Radnice ve své době byla druhým největším radniční komplexem – po Staroměstské radnici v Praze. Radní síň byla unikátní svou řezbářskou výzdobou, součástí radnice byla také kaple, zbrojnice či šatlava. V roce 1375 byla opatřena orlojem – jedním z nejstarších věžních hodin v Evropě. Následně byla několikrát přestavována a upravována až do své renesanční podoby.
Radnice byla vážně poškozena požárem v roce 1770. Po pěti letech byly pozůstatky stavby odstraněny a vzniklo tak dnešní Palackého (dříve Panské) náměstí.
Pilíř je jediný prvek, který z radnice zůstal a stal se součástí podloubí v horní části náměstí. Najdeme ho hned v prvním oblouku v místě, kde je umístěno piáno před obchodem s prádlem.
detail arkýře vily v České ulici

Vila v České ulici

série 2, kolo 2

 

Vila z roku 1904 s bohatě zdobenou secesní fasádou s novobarokními prvky od místního architekta Čeňka Dajbycha se nachází v České ulici (č.p. 240).
Vila je zapsána jako kulturní památka.
Byla domovem rodiny Pickových a rodiny správce Tellerova cukrovaru Rudolfa Schwarzkopfa, kteří odsud byli deportováni do koncentračních táborů, kde byli zavražděni.
Žila zde také od roku 1932 rodina Dagmar Lieblové, která se jako jediná vrátila zpět do Kutné Hory z koncentračního tábora.
detail lavic - chrám svaté Barbory

Vyřezávaná lavice – chrám sv. Barbory

série 2, kolo 1

 

Na fotografii je zachycen detail řezby chrámové lavice z chrámu sv. Barbory. Barokní lavice pocházejí z let 1690-1700.
Unikátní jsou však chórové lavice, které pocházejí z roku 1490, patřily k původnímu chrámovému inventáři a každá z nich má unikátní řezbu.

SÉRIE 2

Víte kde?       … je název ČTVRTEČNÍ TIPOVACÍ FOTO SOUTĚŽE.

Každý čtvrtek ráno zveřejňujeme na Facebooku, Instagramu (ve stories) a webu fotku z centra a vy si můžete tipnout, kde byla pořízena nebo co zachycuje. Vaši odpověď pak můžete na IG odeslat formou ankety nebo uvést jako komentář pod FB příspěvek. Myslíme si, že to pro vás bude jednoduché, ale třeba se i něco nového dozvíte… Správnou odpověď najdete vždy pod danou fotografií následující den – tedy po 24 hodinách. Soutěž má 10 kol a do slosování o dárkový poukaz do restaurace Čtyři sestry budou zařazeni všichni se správnými odpověďmi z FB i IG ze všech kol – takže čím více správných odpovědí, tím větší šance na výhru. Losování výherce soutěže proběhne 29. března 2021.

erb rodu Smíšků - Hrádek

Vitraj okna ve srubové komnatě na Hrádku

série 1, kolo 10

Vitraj okna ve Smíškově srubové komnatě na Hrádku s erbovním znakem Smíšků z Vrchovišť podle vyobrazení ve Smíškovském graduálu (1490 – 1495).

V erbu rozděleném do čtyř polí vidíme dva jednorožce, jestřába a bílého chrta. Jan Smíšek z Vrchovišť (1450 – 1510) působil v Kutné Hoře jako těžař, majitel hutí a rudokupec. Patřil k nejbohatším Horníkům, patřilo mu 11 domů a mimo jiné nechal přestavět Hrádek na honosné patricijské sídlo. Pozdně gotickou a raně renesanční výzdobou mu tak vtiskl charakteristiku životního stylu své doby a unikátní architektonickou podobu. Rod se finančně podílel také na stavbě chrámu svaté Barbory, kde dodnes najdeme Smíškovskou kapli.

detail portálu Arciděkanství

Detail portálu Arciděkanství

série 1, kolo 9

 

Detail zachycuje údajně tvář šklebícího se Silenose, a to na portále dnešního Arciděkanství. Ten byl zhotoven z červeného sliveneckého mramoru pražským mistrem Pavlem a zasazen v roce 1595 při stavbě nové Vysokostelecké školy, která nahradila školu starou dřevěnou. Portál je vysoký téměř 5,5 metru a najdeme na něm kromě městského znaku, symbolů různých umění a erbů donátorů také citát Cicerona, který měl žáky nabádat k tomu, aby „poslušni byli vrchnosti své, řádu božskému a lidskému jim ustanovenému a aby vděčeně vzpomínali dobrodinců svých…“.

socha sv. Barbory na Komenského náměstí

Socha svaté Barbory – Komenského náměstí

série 1, kolo 8

 

Svatá Barbora s jejími atributy kalichem a věží, se zlacenou ratolestí a korunou. Barokní socha (1680) od neznámého autora je umístěna na dnešním Komenského náměstí, kde ve středověku probíhal vetešnický trh. Socha byla původně v Barborské ulici, později na Žižkově, na toto místo byla umístěna až později.
Stojí na novém toskánském sloupu a na podstavci je umístěn nápis SUB TUO PRAESIDIO – POD OCHRANOU TVOU.
Svatá Barbora je patronkou našeho města a také všech, kteří jsou ohroženi náhlou smrtí jako jsou horníci, dělostřelci, slévači a další.
bazilišek z chrámu sv. Barbory

Bazilišek – chrám svaté Barbory

série 1, kolo 7

 

Odlitek kamenného reliéfu z triforia (část mezi spodní lodí a bazilikálními okny). chrámu svaté Barbory. Odlitek je umístěn na empoře chrámu a znázorňuje okřídleného draka – baziliška, který ztělesňuje zlo na zemi a jeho pouhý pohled může zabít člověka, což naznačují jeho vytřeštěné oči.

výzdoba triforia pochází z 15. století a je spojována s působením kamenického mistra Hanuše a mistra Brikcího z Vratislavi. Reliéfy jsou původní, středověké, dříve byly zřejmě polychromované (barevné). Kvůli jejich umístění ve výšce nebyly zcela prozkoumány ani výrazně restaurovány.

katedrála v Sedlci

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci

série 1, kolo 6

 

Průhled ze Santiniho samonosného schodiště do podkroví katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci, která se pyšní několika NEJ. Byla totiž:
– konventním chrámem nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách (zal. 1142)

– nejstarším katedrálním chrámem v Evropě
– největší sakrální stavbou v Čechách a na Moravě
– je nejstarší částí Kutné Hory

Po husitských válkách byla 279 let v troskách, v roce 1681 označena jako Splendissima Basilica a následně rekonstruována v duchu barokní gotiky geniálním Janem Blažejem Santinim Aichelem. V roce 1995 zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO, od roku 2009 opět přístupná veřejnosti.

Kamenná kašna

Kamenná kašna

série 1, kolo 5

 

Kamenná kašna na Rejskově náměstí. Tu nechal vybudovat Jan Smíšek z Vrchoviště, sídlící na nedalekém Hrádku. Do kašny byla přivedena voda dřevěným potrubím z pramene sv. Vojtěcha. Kašná má tvar dvanáctiúhelníku s rozměry 3,75 x 4,38 metrů. Původně byla v horní části zakončena kemnnou konzolí a dřevěnou střechou a zdobena sochami. Na fotografii je také viditelný rok jejího dokončení (1495) napsán gotickou texturou.

Dlažba v kapli Dačického domu

Zdobená dlaždice z Dačického domu

série 1, kolo 4

 

Tato dlažba je položena v kapli Dačického domu. Dlaždice byly vyrobeny podle unikátního nálezu pálené cihelné dlaždice, která byla objevena při rekonstrukci. Má průměr 41,5 cm a je zdobena liliemi. Originál je uložený v kapli Dačického domu, která vznikla pravěpodobně kolem roku 1500.

socha svatého Šebestiána na Pirknerově náměstí

Socha sv. Šebestiána

série 1, kolo 3

 

Sochu svatého Šebestiána pořídil na památku své matky, která zemřela při morové epidemii Bernard Ignác Dačický z Heslova. Najdete ji na Pirknerově náměstí, zhruba v místě, kde stávala dřevěná a později kamenná kašna. Pirknerovo náměstí, dříve Ovesný trh nebo Bartolomějské náměstí je centrem Bartolomějské čtvrti. Dříve zde byly doly. Náměstí se jmenuje podle Štěpána Pirknera, který zde založil městský špitál.

arkýř kaple ve Vlašském dvoře

Detail arkýřové kaple ve Vlašském dvoře

série 1, kolo 2

 

Detail kamenické výzdoby dvoupodlažní arkýřové kaple ve Vlašském dvoře. Ta je dílem pražské parléřovské hutě, na objednávku krále Václava IV. Tato část Vlašského dvora (s věží, kaplí a částí paláce) je zároveň jediná část, která byla uchráněna během přestaveb objektu, i když také například interiér kaple doznal zásadních změn oproti původnímu řešení.

portál kostela Panny Marie Na Náměti

Portál kostela Panny Marie Na Náměti

série 1, kolo 1

 

Novodobý tympanon nad portálem kostela Panny Marie Na Náměti. Reliéf zobrazuje Pannu Marii s anděly. Kostel byl založen před rokem 1357 a jeho stavba byla financována z prodeje „nametené“ stříbrné rudy, která spadla na zem při obchodování na zdejším rudném trhu. Byl založen zřejmě na místě bývalé havířské kaple, která se nacházela mimo opevnění města. Zajímavé je, že byl kostel v historii několikrát poškozen požárem a bleskem (1470, 1554, 1751, 1770, 1823).

SÉRIE 1

Víte kde?       … je název ČTVRTEČNÍ TIPOVACÍ FOTO SOUTĚŽE.

Každý čtvrtek ráno zveřejňujeme na Facebooku, Instagramu (ve stories) a webu fotku z centra a vy si můžete tipnout, kde byla pořízena nebo co zachycuje. Vaši odpověď pak můžete na IG odeslat formou ankety nebo uvést jako komentář pod FB příspěvek. Myslíme si, že to pro vás bude jednoduché, ale třeba se i něco nového dozvíte… Správnou odpověď najdete vždy pod danou fotografií následující den – tedy po 24 hodinách. Soutěž má 10 kol a do slosování o dárkový poukaz do restaurace V Ruthardce budou zařazeni všichni se správnými odpověďmi z FB i IG ze všech kol – takže čím více správných odpovědí, tím větší šance na výhru. Losování výherce soutěže proběhne 29. března 2021.