Moje oblíbené kavárny: Café 21 – modrá|bílá|červená

Připravila jsem další díl ze série Moje oblíbené kavárny, tentokrát se podíváme do Café 21 – tedy do „jednadvacítky“ – jak kavárnu nazýváme my místňáci.

U téhle kavárny platí snad více než kde jinde, že kavárnu dělají lidé. A Café 21, to je pro mě kavárnice JANA.

Ona se snad na mě nebude zlobit, když napíšu, že celá kavárna jako by odrážela její osobnost. Především díky ní má pro mě „jednadvacítka“ své nezaměnitelné kouzlo. Kavárnu najdete na Komenského náměstí, na jednom z těch malých kutnohorských plácků, které jsou sice malé rozměrem, ale velké svou atmosférou.

Baví mě specifický design kavárny, který pracuje s původními prvky prostoru. Ty jsou doplněny o originální kousky v podobě nábytku a dalších drobných předmětů, které možná objevíte až při druhé nebo další návštěvě. Baví mě art nádech zastoupený fotografiemi, grafikami a obálkami starých časopisů, literární koutek s výběrem zajímavých knih, banánový chlebíček, jahodová limonáda, dlažba připomínající cestování za hranice všedních dní a Janin specifický smysl pro humor 🙂

Nevím, jak to máte vy, ale pro mě „jít na kafe“ znamená asi tisíc věcí. V Café 21 se zastavuji většinou sama – tedy žádné pracovní schůzky, žádné setkání s přáteli – tedy alespoň ne plánované. Někdy si sednu „do výlohy“ nebo ke stolku venku před kavárnou a sleduji cvrkot našeho maloměsta. Tady si můžete dovolit klidně vypnout a nechat svět na chvilku prostě jen tak běžet kolem…

Chcete vědět víc? Čtěte dál…

Jana s manželem Milanem otevřeli kavárnu 15. prosince 2015 a předtím se dlouhou dobu věnovali rekonstrukci prostorů, kde se v minulosti nacházely různé provozovny. Při stavebních úpravách byla odhalena původní malba, která je na částech stropu ponechána a pouze zakonzervována speciálním nátěrem.

„Při rekonstrukci jsme také odhalili původní kamenný portálek, který pravděpodobně vedl do průjezdu a o jehož existenci neměli majitelé domu ani tušení,“ říká Jana k průběhu stavebních úprav. „Hodně jsme si dali záležet na dlažbě, ta byla důležitá. Výsledný vzor jsme vybírali a následně sestavovali složitě z několika různých kolekcí.“

Na výsledném designu interiéru i exteriéru kavárny má velkou zásluhu Janin manžel Milan, který pracuje jako optik. Jak o něm sama říká „on má prostě oko“ a nelze než souhlasit. Mimochodem jeho dílem je také několik originálních kousků, které můžete v kavárně najít, jako jsou ručně malované židle a drobné výtvory v prosklené skříňce. Na tu se upírají zraky mnohých zahraničních turistů, kteří loudí jejich prodej na většinou neoblomné paní kavárnici.

Aktuálně: „Pro mě je úspěch, že tu teď můžu být. Že máme otevřeno, že fungujeme. Terka (Janina dcera) kavárnu vlastně zachránila, když začala na začátku pandemie sama péct zákusky. Nejen naši stálí zákazníci si je velmi oblíbili a její větrníky nebo kremrole jsou dnes už vyhlášené,“ říká Jana.

„Strašně ráda zkouším nové věci a pečení mě opravdu baví. Mám radost, že se k nám dostává zpětná vazba od zákazníků, to pak těší dvojnásob,“ říká Tereza, která zároveň dokončuje studium na vysoké škole.

A jak se to stane, že se jednoho dne postavíte za pult své kavárny?

Jana pochází z Kutné Hory. Před studiem medicíny dala přednost rodině a následně pracovala v několika zaměstnáních – například jako vychovatelka na dětském oddělení zdejší nemocnice, kde se ráda věnovala s dětmi výtvarným činnostem. Jak ale říká, její celoživotní láskou je francouzština, kterou miluje od dětství a do nedávna pomáhala s přípravou dospělých a studentů ke studiu nebo ke složení jazykové zkoušky.

„Mít vlastní kavárnu rozhodně nebyl můj dětský sen. V průběhu života jsme si ale s manželem říkali, že ještě určitě uděláme něco velkého, něco krásného a postupem času z toho vykrystalizovala právě kavárna. Neměla jsem velká očekávání, ale zároveň jsem se odhodlaně pustila do studia, protože ačkoli jsou pro mě kavárny důvěrně známé prostředí a v berlínském Kreuzbergu jsme v kavárnách a galeriích strávili dovolenou 🙂 o provozu jsem toho příliš nevěděla. Když se ale do něčeho pustím, musí to prostě svištět.“

Není náhoda, že při bližším prozkoumání kavárny najdete mnoho snímků z Instaxu. Jana má ráda fotku a sama ráda fotí (taky vám prozradím, že nemá ráda, když někdo fotí jí). Obdivuje klasické portrétní fotografie a filmové plakáty, které jsou přítomné na zdech kavárny. Některé Instax fotky jsou z cest, které v nejlepším případě vedou do oblíbených destinací v horách, do tradičních českých skláren (třeba v Květné), na sever k Baltskému moři nebo naopak na jih Itálie. Další její velkou zálibou je čtení, mnoho knih naleznete i v kavárně a když budete hodní, Jana se s Vámi podělí o své poslední literární zážitky.

JANIN KNIŽNÍ TIP: Paolo Giordano: Osamělost prvočísel a Dobývání nebe.

Café 21 má jedinečný esprit. A nemyslím si to jen já. Kavárna se v posledním ročníku veřejné ankety Zlaté zrnko (v roce 2019) umístila na prvním místě (rok předtím to bylo místo druhé). Kavárna byla také zařazena reportéry BBC mezi místa, které by si turisté při návštěvě města neměli nechat ujít.

I tady bych mohla pokračovat v psaní. Máme s Janou společné zalíbení v hezkých věcech a také jsme obě řekněme trochu technicky nenadané. Vzpomínám na dny, kdy se zaváděla elektronická evidence. Jana mi říká: „No, tak jsem s tím dneska trochu bojovala… Byl tady takový milý pár, víš. Cizinci. No když jsem ty dvě kávy už namačkala do toho blbýho přístroje, oni, že chtějí platit kartou. Tak jsem se usmála a řekla jim, že mají kávu ode mě jako dárek.“ Líbí se mi její náhled na svět a specifický smysl pro humor. Já jsem ze začátku opravdu párkrát odcházela z kavárny a říkala si, jestli to byla sranda nebo ne 🙂 No a tak to prostě je…

Když si tak s ní povídám o francouzštině, kavárenském životu, přátelích, rodině, vaření, pečení, fotkách a filmu, umění a módě… říkám si… no jo, vždyť ono to do sebe vlastně všechno zapadá… I ta kavárna, její vzhled… ona se vším prolíná ta Francie a možná se sem podvědomě dostaly i ty francouzské barvy modrá | bílá | červená, které jako by vše propojovaly do jednoho celku a které můžete v Café 21 objevovat a oblíbit si i vy…

Do naší kavárny jsem se postupně zamilovala. Dělám to pro potěšení, všechno to jde zlehka…